Laamu Atol

Laamu Atol je často označován také jako Haddhunmathi Atol, nachází se na v jižní části Malediv mezi Thaa Atolem na severu a Gaaf Alifu Atolem na jihu. Atol Laamu se skládá dohromady z více než 80 ostrovů, které se táhnou přes plochu asi 42 kilometrů širokou a 36 kilometrů dlouhou. Atol najdete asi 250 kilometrů od hlavního ostrova Malé.

Na 82 ostrovech Laamu Atolu žije více než 14 000 obyvatel maledivské populace. Hlavním ostrovem a zároveň městem těchto ostrovů je Fonadhoo. Tento atol sice nenabízí k ubytování žádné hotelové resorty, nicméně je možné navštívit během výletů do okolí mnoho historických a archeologických staveb, jako třeba na ostrovech Maabaidhoo, Ishoo nebo Hithadhoo.

Haddhunmathi Atol je administrativním maledivským celkem a je totožný s přírodním atolem stejného jména. Z větší části je lemovaný bariérovými útesy, ty nejširší z nich jsou zakončené ostrovy.
Obydlené ostrovy jsou: Dhanbidhoo, Fonadhoo, Gaadhoo, Gan, Hithadhoo, Isdhoo, Kalhaidhoo, Kunahandhoo, Maabaidhoo, Maamendhoo, Maavah a Mundoo.

Tento atol je poměrně pravidelný, s výjimkou útesu na jeho severovýchodním rohu (Isdhū Muli). Ten se silně podobá Kolhumadulhu, jeho "sousedovi" dále směrem na sever. Vzhledem ke svému typickému atolovému tvaru se v žádném směru neliší od ostatních atolů v Tichém oceánu, s výjimkou jeho větší velikosti. Jeho útesy jsou všeobecně málo široké, bez známek vilu (hlubokých "bazénů"), s výjimkou jeho východních okrajů, které jsou poměrně široké. Laguna je poměrně otevřená, dno je bahnité a průměrná hloubka je od 55 až do 62 metrů.

Laamu Atol hrál důležitou roli v dobách maledivského království. Mnoho z jeho ostrovů nacházejících se na východním útesu má významné archeologické lokality, jako třeba Dhanbidhoo, Mundoo, Gan a Isdhoo. Jedná se o pozůstatky buddhistických klášterů vihára anebo buddhistických staveb stúpa velkých rozměrů.

Některé z nejstarších spisů na Maledivách jsou mědirytiny Isdhū Lōmāfānu a Dhanbidhū Lōmāfānu, o konverzi k islámu a zničení buddhistických památek, vraždách buddhistických mnichů a budování mešit místo buddhistických chrámů a klášterů. Tyto mědirytiny pocházejí z roku 1193 našeho letopočtu.