Jste zde
Thilafushi, 2. část
Když rozloha ostrova Thilafushi stále více rostla, rozhodla maledivská vláda v listopadu 1997, že takto nově vzniklé pozemky budou pronajímány k průmyslovému využití.
V samém počátku se tu usadilo 22 společností, jejichž počet vzrostl k dnešnímu dni již na několik dalších desítek. Díky činnosti těchto společností je dnes více než polovina ostrova využívána i průmyslově. Pronájem pozemků na ostrově Thilafushi přináší maledivskému státu zhruba milion US dolarů za rok.
Převládající průmyslovými odvětvími na ostrově jsou především loděnice, balení cementu a metanových náplní. Byly tu zřízeny i skladovací prostory, čímž došlo k výraznému zmenšení takovýchto skladovacích kapacit v hlavním městě Malé, zejména u výroby cementu a plynu.
Podle nezávislých zpráv je ostrov Thilafushi největším "odpadkovým" ostrovem na světě. Ochrana životního prostředí je tu ovšem organizována pouze na základní úrovni.
Přestože je v současné době již část odpadu oficiálně tříděna, většina odpadu se pouze zhutní a ponechá ležet. Ukládají se sem i vysloveně nebezpečné látky a materiály přímo ohrožující životního prostředí, často dokonce i azbest.
Mezi látky, které se získávají z uloženého odpadu, patří zejména kovy - měď, cín, zinek a také ocel. Kovy jsou v současné době hlavním vývozním artiklem Malediv do Indie. Použitý olej a plasty se likvidují odděleně.
Rostoucí počet Maledivanů, kteří si zakoupí mobilní telefony a elektronická zařízení, stejně jako zvyšující se počet turistů, výrazně zvyšují množství použitých baterií a další potenciálně škodlivých elektronických e-odpadů.
Děsivé na tom je, že současně s uložením odpadů unikají v nich obsažené škodlivé látky jako olovo, kadmium nebo rtuť do laguny nebo do otevřeného moře a také znečisťují vzduch během spalování odpadů.
Tyto odpady tak směřují přímo do potravinového řetězce zooplanktonu, řas a ryb. Je téměř nemožné znovu odstranit tyto odpady z potravního řetězce, a tak na konci skončí v rybách a humrech opět na našich talířích.